Zase se někdo zhlédl ve shlížení

Z anonymních tipů na kaňky, tentokrát ne v médiích, ale ve výukových materiálech:

Takto "shlíží" CERMAT (resp. MŠMT):
4. typické rysy daného neuměleckého textu, jeho stylová a jazyková charakteristika
– postihnout účel textu
– analyzovat lexikální prostředky užité v textu
– charakterizovat stylovou výstavbu textu
– popsat názor autora neuměleckého textu na shlédnuté představení
Jde o neveřejný metodický materiál pro středoškolské pedagogy, resp. maturanty ke státní maturitní zkoušce (Pracovní list k maturitní zkoušce, Nezval, Manon Lescaut, Struktura ústní zkoušky, 2009).

Samozřejmě jde o materiál nanejvýš tajný, tak posílám jen výňatek…

Viz pravidla: zhlédnout a shlédnout!

Tak to vás dostane

Předem upozorňuji, že nemám nic proti HTC. Naopak, moje poslední tři telefony byly HTC, a ten příští bude nejspíše také. Právě při jeho vyhlížení jsem narazil na tuhle reklamu na HTC Desire Z. Už od počátku není tato reklama nijak zvlášť dobře napsána, je znát, že je překládaná. Ale to je v pořádku, tak to bývá. Zarazil mne ale konec reklamy:

Reklama na HTC: "potřebujete dostat telefon, který vás dostane..."

Hned mi na tom něco nehrálo. „Dostat někoho“ na mne působí dvojsmyslně: „dostal mne svou kreativitou“ je jistě pozitivní, ale „dostal toho šmejda“ nebo „a tím mně už úplně dostal“ mají rozhodně negativní konotace. O svém telefonu rozhodně nechci říci, že „teď už mně teda fakt dostává.“

Jde pochopitelně o otrocky doslovný překlad z anglického „You don’t need to get a phone. You need a phone that gets you.“ To znamená, že v angličtině hra se slovíčky funguje, dozvíte se, že dostanete telefon, který vás chápe.

HTC mám rád, ale takovouto reklamou si u mně nedělá dobrou vizitku (reklama na náš projekt vizitka.cz v každém článku, všímáte si? 🙂

Není to nesmyslný překlad, ale rozhodně by se dalo vymyslet něco lepšího. O to „get“ tam přece nejde. You don’t get it? Nedostáváte to?

• odkaz na anglickou, velmi povedenou, reklamu HTC

 

Titulky kazí Respekt

V češtině si musíme na dvojakost vět s nejednoznačnými podmětem a předmětem dávat pozor. Zatímco věta v mém titulku je nejednoznačná úmyslně (Respekt je kažen titulky a titulky jsou kaženy Respektem), na obálce pondělního Respektu najdeme titulek, respektive upoutávku:

Město, které nezadržitelně ničí hazard

Ani vedlejší věta tentokrát nepomohla zodpovědět otázku: Kdo koho ničí?

Tn.cz za vším hledá ženu

Aféru nezavinily tituly, zavinili ji muži

„Reportéři tn.cz studovali zrychlenou češtinu,“ všímá si čtenář, který mi poslal tip na článek tn.cz. Jde o ostudnou chybu ve shodě podmětu s přísudkem, a to rovnou v titulku článku. Správně má být samozřejmě měkké zavinili, neboť konateli jsou zde muži. Pouze kdyby v podmětu figurovaly pouze ženy, mohlo by jít o správný tvar… Podrobnosti a zádrhele tohoto pravidla najdete v on-line příručce pravopisu.

Kroutil, ale nevykroutil

Problémů s titulky je v masovém tisku dost a dost, zvláště na internetu, kde titulek dělá čtenost. Pokud ale už tak zjednodušující a zavádějící titulek někdo ještě musí zkrátit na půlku, výsledek může být komický.

"Obama se kroutil" zní, jako kdyby smlouvu nechtěl podepsat

Snímek vlevo pochází z „kolotoče“ dole na iDnes.cz – zobrazují se tam upoutávky na zajímavé a populární články. Není tam ale dostatek místa na celý titulek, a tak je nutné jej zkrátit, třeba na polovinu. A tak se z už tak trochu bulvárního, ale stále ještě popisného a pravdivého titulku „Levák Obama se musel kroutit, aby nerozmazal podpis pražské smlouvy“ (článek zde) stalo pouhé „Obama v Praze podepsal, ale kroutil se“. Nezdá se vám, že se ten význam slova „kroutil“ v kratším titulku trochu posunul, zvlášť když je postaveno do poměru odporovacího s „podepsal“?

Problematické čárky a nejasná konstrukce

Čárky patří k nejčastějším gramatickým problémům, čas od času s nimi ostatně zápasíme asi všichni. Následující článek z Novinek, který je jinak prakticky o ničem, jsem proto vybral skutečně namátkou – byl to první článek v rubrice Koktejl, která bohužel podobnými chybkami vyniká. Na tento článek lidé asi klikají kvůli videu nebo fotce, takže si možná chybných čárek a špatné větné konstrukce ani nevšimnou.

Hned tři základní chyby v prvním odstavci - nadbytečné čárky a dvojznačná věta

Nepovedený perex plný chyb

Opět článek, který není ničím zvlášť odlišný od průměru daného média (tentokrát Blisty.cz), ale na kterém jsou pěkně vidět základní chyby. Stačí se podívat jen na perex článku „Niger hlásí převrat…“ z 19. února.

Perex by měl být stručný, jasný a čtivý. A samozřejmě bez chyb.

Chyby v čárkách, stylistice a nejasných konstrukcích si rozebereme jednu po druhé:

Máte zmrzlé držky?

„Ne, my si tu topíme,“ odpovídá prodavač ve známém vtipu. Možná právě ten se vybavil pracovníkům Českého rozhlasu, a tak v popisu pořadu Odpolední kolotoč ze dne 16. února 2009 napsali „držkovou polévku“ namísto dršťkové polévky.

Držková polévka v Českém rozhlase - 16. února (za tip děkuji Zdeňkovi S.)

Pozor na číslovky, záleží na každé tečce

Častým zdrojem chyb v novinových článcích jsou číslovky. Třeba v článku AB rádia „Jak to vidí po 20. letech frontman Olympicu Petr Janda„, kde by se řadová číslovka v titulku měla číst „po dvacátých letech“ a znamenala by něco zcela jiného, než „po dvaceti letech“. Úsměvné je, že v článku se vyskytuje i další pokus o slovo dvaceti: „Jak vnímáte 17.11. po 20-ti letech a kam myslíte, že se naše společnost posunula?“ ptá se redaktorka. Přitom spojení 20-ti či 20ti je rovněž chybné.

Jak se tedy číslovky používají správně?